Jak funguje v těle a máme ho vyřadit ze života?

Kofein – to není jen káva. Je to i čaj a cokoli, co pochází z kakaových bobů (ano, i čokoláda). 
Kofein na nás má dva zásadní účinky.

Dělá nás méně unavenými. Jak?

Kofein Vám v mozku zablokuje receptor pro adenosin. 
Adenosin je něco, co Vám za normálních okolností říká, že byste měli jít spát. Prostě se hromadí přes den a když je toho moc, tak jste ospalí. 
Ve spánku se adenosin odbourá a ráno máte (ideálně) zase čistý štít a jedete nanovo.
Kofein blokuje receptory pro adenosin a tím dosáhne toho, že Váš mozek neví, že ten adenosin plave všude okolo, čili vlastně neví, že jste unavení. Nevidí ho – kofein mu přikryl senzory.

Kofein tedy není stimulant v pravém slova smyslu, kofein pouze zařídí, že necítíte únavu. 

Adenosinových receptorů je v mozku ale víc typů, a jen pár z nich slouží k tomu, abyste věděli, že jste unavení. 
Další druh adenosinového receptoru je spojen s tím, jak moc se vám do mozku vyplavuje dopamin „tzv. hormon štěstí“. 
Takže kofein zařizuje i to, že máte více dopaminu (protože senzory jsou přikryté).
Když nějaká látka (nebo nějaké Vaše chování) způsobí nárůst koncentrace dopaminu v mozku, je to obvykle dost dobrá cesta k závislosti.

Dopamin je něco, co Vašemu tělu signalizuje, že je Vaše činnost žádoucí pro Vaše přežití (že je to pro Vás dobré). Jinými slovy, pokud nějaká látka či činnost způsobí, že se vám mozek vykoupe v dopaminové lázni, tak vás to motivuje k tomu dané chování (či konzumaci dané látky) opakovat. 

S kofeinem a jeho působením na dopaminergní dráhy v mozku je navíc ta potíž, že receptory A2A jsou (na rozdíl od A1, které slouží k tomu, abyste chtěli spát) takzvaně desensitizovatelné. Znecitlivětelné? Od slova necitlivý.

Prostě, čím víc ty receptory používáte, tím větší dávku kofeinu potřebujete na to, abyste dosáhli kýženého efektu. 

Proto my, co máme kafe rádi, už nepociťujeme ty euforické účinky. Naše A2A receptory jsou necitlivé, a běžná denní dávka kávy nestačí k tomu, aby se náš dopamin obtěžoval mít nějaké účinky. Proto my, co máme kafe rádi, potřebujeme kofein k tomu, abychom fungovali alespoň na nějaké bazální úrovni, ale nedostaneme se příliš nad rámec svých normálních schopností. 

Lidé se také poměrně hodně liší v tom, jak rychle dokáží kofein odbourat. Průměrně se poločas života kofeinu ve Vašem  těle pohybuje okolo šesti hodin. Ano, to znamená, že když si dáte odpolední kafíčko ve tři, tak v devět večer Vám v krvi plave pořád ještě polovic toho, co vám narušuje spánek. 

Co tím tedy v souhrnu myslím? Máme kávu vyřadit?
Já říkám NE. Káva má spoustu dobrých vlastností – zrychluje metabolismus (usnadňuje hubnutí), je dokázáno, že je dobrá proti demenci.
Ale také zvyšuje krevní tlak a působí močopudně (odvodňuje tělo).

Čili je to dobrý sluha, ale zlý pán – jako vlastně všechno v životě.

Pijte si svou oblíbenou kávu dál, jen ji možná omezte…
Já jen říkám. Jdu si uvařit své espresso.

~ Jirka Vykouk ~

Článek je inspirovaný nádherným shrnutím Adama Obra – imunoterapeuta z Univerzity Karlovy.